Předsevzetí?

Ahoj Světe!
Je sobota večer. Všichni normální lidi někde paří. Možná. Nejspíš připravují játra na blížící se konec roku. A co já? Mně se plní můj malinký sen, stvořený americkýma romantickýma komediema. Sedím v posteli, spoustu polštářů kolem, na klíně notebook a v pozadí ucincaná hudba. Až na to, že tak ucincaná není. To bych urazila našeho zlatého Slavíka a to nechci. :)
Jak se blíží silvestr, spousta lidí balancuje. Ale k čemu to? Stejně příští rok, který začíná příštím týdnem, budou s největší pravděpodobností dělat tytéž chyby co letos. Kosmická karma dostane pořádnou nálož předsevzetí typu: budu víc běhat, zhubnu, nebudu nevěrná/ý, budu zdravě jíst, nebudu lhát, ... A stejně zůstane jen vzpomínka. Při dobré vůli budou nanejvýš měsíc tohle všechno dodržovat.
Moje předsevzetí? Žádné nemám. Díky své pofidérní vůli toho moc nevydržím. S kouřením jsem přestávala něco kolem roku. Ale nemůžu říct, že bych to nezvládla. A pro kuřáky, co s tím chtějí taky seknout, mám jednu jedinou účinnou radu: Je to o vůli a motivaci.
Vůle je základ. Pokud nechceš, tak to nezvládneš. Já měla motivaci a podporu skvělou. She Toast mi pomohla na začátku a stála za mnou. V pomyslné druhé polovině mě držel zase kámoš, říkejme mu Filip. Přestali jsme spolu. Vlastně hodně věcí děláme takhle spolu. Když nepije on, ani já. Když jsem si zapálila, on taky. Jediné, v čem se neshodneme, je příchuť čaje. Černý a ovocný.
Nějaké předsevzetí jsou ale k ničemu. I psychologové něco takového říkají. Stejně většinu z nich nesplníme a pak máme jenom výčitky. Které utápíme v nějakém dalším zlozvyku. Stojí to za to?

A to by z mých úvah bylo pro dnešek všechno. Užívejte zbytky roku.

Pa a pusu

Vaše eLMo